To, že v české populaci neodpovídá konečný počet dětí narozených jedné ženě samotným reprodukčním záměrům, je známý fakt. "Podle našich zjištění k tomuto rozdílu mezi plánem a realitou dochází i u samotného časování narození prvního potomka, a to hlavně u mladších generací. Skutečnost, že současné ženy mají děti výrazně později než starší generace, je přitom zapříčiněna dvěma faktory. Ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak ten svůj plán nezvládnou naplnit a odkládají pak rodičovství už proti své vůli," upozornila Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Z celkového výzkumného vzorku 1041 žen 16 % uvedlo, že se jejich první dítě narodilo dříve, než bylo plánováno, 43 %, že se narodilo podle plánu a 41 %, že se narodilo později, než bylo plánováno. Podíl žen, kterým se narodilo jejich první dítě později, než bylo plánováno, se lišil napříč generacemi. "Zatímco u žen narozených v letech 1966-1970 uvedlo pouze 27 % žen, že se jejich první dítě narodilo později, než plánovaly, tak u nejmladší sledované generace žen narozených v letech 1983-1990 to bylo již 55 %," uvedla Slabá.

Nejstarší skupina žen, které rodily později, než plánovaly, vykazovala časový rozdíl mezi plánem a skutečným narozením prvního dítěte pouhé 2 roky, zatímco u skupin žen narozených v obdobích 1971-1976 a 1977-1982 byl 5 let.

Rozdíl v plodnosti, který udává poměr mezi plánovaným a skutečným počtem narozených dětí, lze z části vysvětlit posunem rodičovství do vyššího věku. Je také spojen s nedosažením zamýšlených reprodukčních plánů. Nejvíce k nechtěnému odkladu narození prvního dítěte přispívají faktory související s partnerským životem, a zdravotním stavem. "Jde zdánlivě o faktory, které nelze plošnými opatřeními zmírnit, podstatnou roli by zde ale mohla sehrát větší informovanost mladších generací, které jsou dobře seznámené se skutečností, jak bránit nechtěnému otěhotnění, ale již v menší míře jsou si vědomy překážek, kterým mohou v oblasti reprodukce v budoucnu čelit. Studijní a kariérní ambice se velmi pravděpodobně podílí na posunu plánovaného věku a zde je určitě prostor, jak by bylo možné ženám tento přechod do rodičovství usnadnit, ať už větší podporou pro kombinaci vysokoškolského studia a rodičovství, tak stabilní a dostupnou nabídkou služeb, umožňující realizaci v zaměstnání v kombinaci s péčí o děti," dodala Slabá.