Poslanci ve třetím čtení projednají vládní návrh insolvenčního zákona, jehož cílem je významné zjednodušení a zkrácení doby oddlužení lidí, kteří jsou postiženi exekucemi. Dlužníci získají možnost projít procesem oddlužením během tří let, což pro ně představuje oproti současnému stavu významnou změnu. Zákon dlužníky bude motivovat k aktivnějšímu řešení jejich situace, aniž by jim dával najevo, že dluhy se nemusí platit. Pravidla pro oddlužení bude každému soud nastavovat individuálně na základě konkrétní životní situace každého dlužníka.

"Naše hnutí už několik let upozorňuje, že exekuce jsou velkým strukturálním problémem a mají rozsáhlé ekonomické a sociální dopady na celou naší společnost. Přes 400 tisíc lidí je nyní uvězněno v dluhových pastech, což se promítá i v jejich přístupu k práci, která je v drtivé většině prováděna načerno. Každých 10 tisíc lidí, kteří se vrátí na standardní trh práce, přinese do státního rozpočtu až 2,3 miliardy ročně. Současná situace má tedy negativní dopad nejen na postižené jednotlivce, ale i na jejich rodiny a na ekonomiku státu jako celku. Dát těmto lidem druhou šanci má smysl, jelikož drtivá většina z nich se do exekucí nikdy znovu nepropadne. V rámci připravované důchodové reformy často slýcháme, že je nutné přivést nové lidi na oficiální trh práce, aby se přes odvody zapojili do sociálního systému. I na tuto oblast bude mít novela zákona pozitivní dopad," vyzdvihl pozitivní přínosy předseda poslaneckého klubu Starostů a člen Ústavně-právního výboru Josef Cogan a doplnil, že Starostové si touto novelou plní jeden z nejdůležitějších bodů svého dlouhodobého politického programu.

Důležitý krok směrem k transparentnějšímu a důvěryhodnějšímu politickému prostředí představuje zcela nový návrh zákona o regulaci lobbování. Ten zavádí jasná pravidla pro lobbing a vymezuje okruhy lobbistů a lobbovaných, což přispěje k potírání potenciální korupce. Hlavní novinkou je zřízení registru lobbistů a lobbovaných, do kterého budou prostřednictvím prohlášení lobbisty zapisovány údaje o kontaktech lobbistů s lobbovanými.

"Prosazování vlastních zájmů je ve vyspělých zemích nedílnou součástí demokratického procesu. V České republice má lobbing ještě z devadesátých let negativní nálepku a právě to chceme tímto zákonem změnit. Chápeme strach občanů ze střetu zájmů, klientelismu a korupce, a proto pro lobbing zavádíme jasná pravidla. Díky registru lobbistů a lobbovaných získá veřejnost snadný přístup k informacím o všech lobbistických aktivitách, které předchází například tvorbě zákonů, a bude tak moci lépe kontrolovat své zákonodárce. Tento zákon pomůže více ochránit veřejný zájem a posílí důvěru v náš politický systém," uvedl Cogan.

Novela vodního zákona zakládá tzv. registr výpustí, který digitalizuje informace o výpustích odpadních vod od potenciálních znečišťovatelů, a klade na vybrané znečišťovatele nové povinnosti. Nová předloha také zpřesní kompetence jednotlivých subjektů, které jsou zapojeny do koordinace likvidace havárií na vodních tocích. "Události z posledních let ukázaly, že stávající kompetence stanovené ve vodním zákoně nejsou jednoznačné. Novela tak usiluje o vyjasnění a efektivnější řízení zneškodňování havárií, včetně navýšení pokut za vypouštění nebezpečných látek do vodních toků, nebo zavedení povinného monitorování odpadních vod," uvedla poslankyně a předsedkyně výboru pro životní prostředí Jana Krutáková.

Druhá novela týkající se ochrany zemědělského půdního fondu si klade za cíl posílit ochranu zemědělské půdy a jejích mimoprodukčních funkcí. "Česká republika má v poměru k počtu obyvatel nejvíce průmyslových ploch ve střední a východní Evropě. Tato novela se zaměřuje na zachování kvality zemědělských půd pro budoucí generace, což je klíčovým krokem k ochraně životního prostředí. K návrhu zákona bude předkládán komplexní pozměňovací návrh, který například zohlední připomínky Hospodářské komory nebo Svazu měst a obcí," dodala Krutáková.

Inovativní valorizační mechanismus minimální mzdy, který má za cíl zaručit spravedlivou odměnu pracovníkům a zlepšit podmínky pro zaměstnance ve veřejném i soukromém sektoru, přináší nová právní úprava zákoníku práce.

"Předem bych chtěla upozornit, že navrhované změny se nijak netýkají aktuálně diskutovaných výpovědí bez udání důvodu. Hlavní změnou je především zavedení valorizačního mechanismu u minimální mzdy, podle kterého bude Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovovat tuto mzdu pro každý příslušný kalendářní rok do 30. září předchozího roku na základě přesně definovaného vzorce. Nová praxe bude zaručovat předvídatelnost růstu minimální mzdy tak, aby během následujících pěti let dosáhla výše 45 - 47% mzdy průměrné. Pro zaměstnance je tedy hlavní dobrou zprávou, že dojde k rekordním růstu minimální mzdy. Zaměstnavatelé v soukromé sféře zase ocení, že rušíme složitý a evropsky ojedinělý institut mzdy zaručené. Novela také upravuje pravidla pro kolektivní vyjednávání a ruší povinnost zaměstnavatelů vydávat každoročně písemný rozvrh čerpání dovolené," okomentovala podstatné změny poslankyně a místopředsedkyně sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková.

V rámci sociální oblasti poslanci projednají také zcela nový zákon o sociálních podnicích. Doposud se sociální podnikání řešilo převážně prostřednictvím dotačních titulů. Nová legislativa upraví podmínky pro udělení statutu integračního sociálního podniku, jeho povinnosti a práva, a zavádí registr integračních sociálních podniků. "Zákon obsahuje opatření, která umožní přivést na pracovní trh často velmi obtížně zaměstnavatelné skupiny jako jsou osoby po výkonu trestu, matky samoživitelky, senioři v předdůchodovém věku či uprchlíci s dočasnou ochranou," doplnila Pivoňka Vaňková.